jméno: heslo: | Registrovat
  formule1.phorum.cz www.motormix.cz www.terlickyokruh.nolimit.cz www.maxpowerleague.cz www.gptours.cz
 
 
Jean Alesi slaví 50!
 
Historie - Martin Lučný - 11.6.2014

 
Jean Alesi slaví 50!

Jean Alesi slaví 50!

Velmi lidský a velmi emocionální závodník, který většinu situací řešil spíše srdcem než hlavou. Byl považován za velký talent, který však nenaplnil ambice. Na Jeana Alesiho platí úsloví ve špatnou dobu na špatném místě, tak jako na nikoho jiného.

Jean Robert Alesi se narodil 11. června 1964 v Avignonu. Jeho závodní kariéra začala v roce 1982, kdy začal s motokárami. O rok později zkoušel závody s Renaultem 5 Cup. Až ve Formuli Renault na sebe výrazněji upozorní. V první sezoně jezdil se svým vlastním monopostem, bez sponzorů a reklam, přesto končí pátý. O rok později se stává vicemistrem a v dalším roce v týmu Oreca už šampionát Formule Renault opanuje se sedmi vítězstvími. Oreca s Alesim vstupuje do seriálu F3000, avšak první sezona je zklamáním. Jean v ní končí až desátý a pro sezonu 1989 vstupuje do týmu Eddieho Jordana. Zde se o titul přetahuje s Erikem Comasem, nakonec vítězí Francouz s italskými kořeny díky většímu počtu vítězství. Jean měl však v době, kdy slavil titul v F3000, už odjetou půlku sezony v F1 a tříletou smlouvu na další pokračování v kapse. Jak k tomu došlo? Smluvního jezdce Tyrrellu Alboreta, sponzorovalo Marlboro, ovšem v půlce sezony Tyrrell získal podporu tabákové firmy Camel. Michele Alboreto podepsané smlouvy nerušil, a proto od Tyrrellu odešel. Ken už nějaký čas sledoval výkony Jeana Alesiho, a protože tým Eddie Jordana sponzoroval Camel, bylo rozhodnuto. Od GP Francie se Jean Alesi stává jezdcem Tyrrellu v F1. 

Debut to byl velmi úspěšný. Jean sice startoval až šestnáctý, ovšem během prvního kola už je devátý. Díky strategii a problémům konkurence dojel na skvělém čtvrtém místě, jen sedm vteřin za třetím Patresem. Ve zbytku sezony dokázal bodovat ještě v Monze (páté místo) a Jerezu (čtvrté místo). Na konci sezony mu patřilo deváté místo s osmi body, za sebou nechal například Arnouxe, de Cesarise nebo Alboreta. Na nováčka velmi slušný výkon.

V sezoně 1990 však Jean zazářil ještě více. Hned v prvním závodě sezony se ve Phoenixu děly věci. Jean startoval jako čtvrtý, avšak využil špatného startu Bergera a dostal se do vedení. Brzy se za něj pověsil Senna, ale Alesi se nedal vyvést z míry ani Brazilcovými tvrdými ataky. Bylo však jasné, že celý závod nemůže se slaboučkým Tyrrellem Sennovi na McLarenu vzdorovat. V 34. kole se konečně dokázal Senna procpat kolem Francouze, avšak ten mu předjetí vrátil. Až dalším atakem se Senna pevně usadil na prvním místě. Brazilec se ještě několikrát hodně zapotil, avšak přece jen se začal Jeanovi, kterému odcházely pneumatiky, pomalu vzdalovat. V cíli je od sebe dělilo osm vteřin. Podobný kousek se Jeanovi povedl i v Monaku, kdy v sevření McLarenů Senny a Bergera dojel na druhém místě. Tyto dvě GP rozhodly o tom že Jeana Alesiho Ken Tyrrell tři roky rozhodně neudrží. Sice ve zbytku sezony už ani jednou nebodoval (v Kanadě ukázal, že umí předvést i těžké havárie), ale nabídky se jen hrnuly.  Jean se rozhodoval mezi Williamsem, McLarenem a Ferrari. Francouz byl velkým fanouškem Gillese Villenuevea a jeho snem bylo závodit právě za tým z Maranella. Bohužel srdce zvítězilo na hlavou a Jean zamířil k chromé kobyle.

Ferrari se stále zmítalo v chaosu. Spolu s Alainem Prostem vytvořili na papíře silnou dvojici, ovšem vůz 642 všechny snahy jezdců sabotoval. Jeanovy výsledky byly díky vozu jako na houpačce, jednou v cíli, jednou předčasný konec. I přesto dokázal vybojovat třetí místo v Monaku, Německu a Portugalsku. K tomu přidal ještě čtyři bodovaná místa, ale zisk 21 bodů byl pro Jeana zklamáním. A mělo být hůř.

V sezoně 1992 na tom byly monoposty Ferrari se spolehlivostí hodně špatně, Alesimu nepomohlo ani startovní číslo 27, který vozil na Ferrari jeho idol. Jean navíc několikrát zbytečně chyboval a dokázal bodovat jen šestkrát. Na pódiu sice opět nechyběl, ovšem získal o tři body méně než loni, navíc byl poražen týmovým kolegou Bergerem.

V sezoně 1993 to nebylo o mnoho lepší. V polovině sezony přišel do týmu sice Jean Todt, ale ten teprve začal provádět restruktulizaci týmu. V polovině sezony měl Alesi na kontě dojeté pouze dva závody. Tentokrát vinu zcela nesla technika. Jean sice dojel v Monaku třetí, ale jen díky profilu tratě. Jinak vůz moc nestíhal. Nepovedenou sezonu završil v Monze, kde dojel sice druhý, avšak v sobotní kvalifikaci kroužil po svém kvalifikačním kole (zajistil si třetí pozici) a mával divákům, aniž by si všiml, že za ním jede jeho stájový kolega v měřeném kole. Berger ve snaze se Alesimu vyhnout vylétl z tratě a vůz rozložil na prvočinitele. V posledních třech závodech Francouz dojel dvakrát čtvrtý. Sice poprvé porazil týmového kolegu, avšak zisk 16 bodů byl opět hubený.

Sezona 1994 začala pro Jeana úspěšně. V Interlagosu dojel třetí. V Monaku a Španělsku dojel pátý a čtvrtý, v Kanadě dojel opět třetí. V Silverstonu dojel druhý a vypadalo to, že bude jediným, kdo bude stíhat Hilla se Schumacherem. Bohužel hned v dalších pěti závodech Jeanovi vypověděla službu technika. Nejvíce ho mrzela GP Itálie, kdy si vyjel první pole-position kariéry. V závodě vedl za mohutného povzbuzování domácích tifosi až do 14. kola, kdy zajel do boxů. Bohužel zpět Jean už nevyjel, neboť ho zastavila zablokovaná převodovka. Vzteklý Francouz odhodil volant a rukavice, odhodil helmu a utekl do garáže. Za chvíli v civilu uháněl spolu s bratrem svou Alfou Romeo od Monzy pryč. Zastavila ho až policie, která mu naměřila rychlost přes 220km/h. Jen to, že ho policisté poznali, uchránila Alesiho od mastné pokuty a dalšího stíhání. Bláznivě si počínal i po poruše motoru ve Spa, kde mu vypověděl službu motor už po třech kolech. Poklekl u krajnice, až se jeho helma dotýkala země, a tiše se modlil k bohu, aby mu dal kvalitnější monopost. Ve zbytku sezony přidal už jen jedno třetí a šesté místo. I přesto, že mu uniklo vítězství, mohl považovat sezonu za úspěšnou, neboť skončil celkově pátý se ziskem 24 bodů.

Sezona 1995 byla Jeanovou poslední u Ferrari. Tým, pod vedením jeho krajana Todta, začal sílit. Alesi to potvrzoval výsledky. V prvním závodě sezoně sice dojel jen pátý, ale v dalších dvou závodech nestačil jen na Damona Hilla s Williamsem. Po dvou odpadnutích přišla GP Kanady. Celý závod suverénně ovládal Schumacher, ovšem několik kol před cílem jej začala zlobit převodovka, a doposud druhý Alesi se začal Němci rychle blížit. Deset kol před cílem se Jean před Schumachera dostal a po 91 GP se konečně dočkal vítězství. Kanadští fanoušci propukli v neuvěřitelný jásot, protože Alesi dovezl své Ferrari s číslem 27 na prvním místě. Jean se nedokázal ubránit dojetí, v padoku nebyl nikdo, kdo mu nepřál vítězství. Do depa se vlastními silami nedostal, pro nedostaek paliva musel vůz odstavit. „Stopnul“ si Michaela Schumachera, který ho za ovací publika dovezl do boxů. Bylo to symbolické, protože Němec od příštího roku střídal právě Alesiho u Ferrari a Alesi šel do Benettonu. Jean křivdu necítil a s Michaelem se stali velkými přáteli. Ve zbytku sezony přidal Jean dvě druhá a tři pátá místa. Celkově získal 42 bodů a páté místo.

Alesiho působení v Benettonu se dá hodnotit úspěšně, avšak on sám i tým určitě pomýšlel na víc. Jenže rok 1996 byl ve znamení trojice Hill, Villeneuve a  Schumacher. Jean pravidelně bojoval o pódium. V zamotaném závodě v Monaku měl na dosah vítězství, bohužel porucha jej zastavila několik kol před cílem a z vítězství se tak radoval jeho krajan Panis. Ani pravidelný sběr druhých a třetích míst Jeanovi nestačil na lepší než celkově čtvrté místo. To, že byl nejlepší z pronásledovatelů výše zmíněné trojice, bylo pro Francouze jen slabou útěchou.

V roce 1997 Jean Alesi ještě držel krok s konkurencí, ovšem přidal i dva zkraty. Ten první předvedl hned v GP Austrálie, kdy ignoroval rádiem nařízenou zastávku v boxech. Nepomohla ani signalizace z boxů a skákání mechaniků na boxové zídce. V 34. kole došlo jeho B197 palivo a ze závodu byl vyřazen. Po spíše průměrných výkonech v Brazílii, Argentině a San Marinu Jean zabral, a ve Španělsku a Kanadě dojel na třetím a druhém místě. Blýskl se i v Silverstonu, kde z jedenáctého místa vybojoval skvělé druhé místo. Na Monze získal druhé pole-position a bojoval o vítězství v závodě. Na Coultharda mu chyběly necelé dvě vteřiny. V Rakousku se Jean předvedl z té horší stránky, kdy v souboji kolo na kolo najel na Irvinovo Ferrari a doslova přes něj přejel. Pro oba závod skončil. GP Rakouska se stala po této nehodě pro Jeana zakletou, neboť ji dokončil ve zbývajících letech už jen jednou. Ve zbytku sezony bodoval jen dvakrát. V GP Lucemburska druhým a GP Japonska pátým místem. Celkově mu patřilo čtvrté místo se ziskem 36 bodů. S koncem sezony se loučil i s Benettonem, příliš si nerozuměl s Flaviem Briatorem. Odchod do Sauberu znamenal i konec nadějí na zisk dalších vítězství. Navíc si příliš nesedl s Johny Herbertem.

V Sauberu Jean sbíral bodíky sporadicky. V první polovině sezony se mu to povedlo jen dvakrát. Pro Sauber to bylo úspěchem, ale pro jezdce žalostně málo. Těžko však mohl očekávat více. V kvalifikaci na GP Rakouska se blýskl skvělým druhým místem, ovšem nutno přiznat, že využil proměnlivých podmínek. V samotném závodě se propadl na páté místo a později kolidoval v zatáčce Remus s Fisichellou. Zde však lze přičíst vinu Italovi. Jean sice mohl pokračovat dál, jenže mu po rychlé otočce zhasl motor. Přesto se v této sezoně na pódium ještě podíval. Ve zmáčené a zmatené GP Belgie dojel hned za vítězným duem Jordanu na třetím místě. Bylo to naposled v jeho kariéře, kdy vystoupil na pódium. V Monze přidal ještě páté místo. V sezoně vybojoval jen devět bodů a jedenáctou příčku.

V sezoně 1999 se Jeanovi vůbec nedařilo. Bodoval jen dvěma šestými místy, což bylo hodně málo. Jeho týmový kolega Diniz vybojoval patnáct bodů. Je pravda že Alesiho technika zlobila více, přesto měl několik příležitostí. Například v GP Francie, kde startoval z druhého místa (opět proměnlivé podmínky v kvalifikaci). Po startu se držel v boji o pódium, v hustém dešti však nezvolnil a na dlouhé rovince se mu vymkl vůz kontrole a poslal jej do svodidel. Ironií osudu bylo, že až jeho havárie přinutila ředitele závodu Whitinga k vyslání Safety Caru. Po sezoně se s týmem Sauber rozloučil a zamířil do týmu Prost, kde ho vábil šéf týmu Alain Prost.

Sezona 2000 byla tou Jeanovou nejhorší. Vozy Prost AP03 byly katastrofální. Vozu nepomohly ani nevýkonné a nespolehlivé motory Peugeot. Mít vše francouzské se zkátka nevyplatilo. Ze sedmnácti závodů dojel Jean pouze pět. Dobré náladě v týmu nepřidala ani vzájemná kolize s Nickem Heidfeldem, když jej Jean torpédoval v první zatáčce. Nejlepším výsledkem Alesiho bylo deváté místo v GP Evropy.

V roce 2001 to bylo lepší. Spolehlivější monopost AP04 dovezl Jeana Alesiho vždy do cíle. V Monaku na šestém,  v Kanadě na pátém místě. Šesté místo zopakoval i v Německu. Pak přišlo na řadu škatule, škatule, hejbejte se, když Eddie Jordan vyhodil na hodinu Heinze-Haralda Frentzena. Ten zamířil do Prostu a Jean Alesi zbytek sezony odkroužil v Jordanu, který kdysi nastartoval jeho kariéru. To už svět F1 věděl, že se Jean Alesi se světem F1 loučí. V novém prostředí se neztratil a ve slábnoucí stáji dokázal vybojovat šesté místo ve Spa. To byl Jeanův poslední bod v F1. V GP Japonska se loučil nejen s F1, ale i s fanoušky, kterých měl v Japonsku hodně. Snad i díky tomu, že má japonskou manželku. Loučení nedopadlo podle Jeanových představ. Už v 5. kole jej po chybě vyřadil mladík Räikkönen. Jean vystoupil nevzrušeně z monopostu a  po cestě do boxů mával divákům na rozloučenou. Závodit však nepřestal.

Hned v následujícím roce startoval v séii DTM v týmu Mercedes. V letech 2002 až 2006 však nezískal větší úspěch. V roce 2006 se jeho jméno spojovalo se skupinou Direxiv, která měla vytvořit nový tým F1. Mělo jít o „béčko“ McLarenu, ale projekt se nikdy nerealizoval. V roce 2007 ještě závodil v sérii Speedcar. Zkoušel i sérii Indycar a s Ferrari závodil v sérii Le Mans.

Jean Robert Alesi v číslech:
Narozen 11. června 1964 v Avignonu (Francie)
První závod:  9.července 1989, Paul Ricard, Francie, čtvrté místo
Počet odjetých GP: 201 (1x nestartoval)
První vítězství: 11. června 1995, okruh Gillese Villeneuva (Kanada)
Počet vítězství: 1
Počet pole-position: 2
Počet nejrychlejších kol: 4
Počet pódií: 32
Získané body: 241
Týmy: Tyrrell, Ferrari, Benetton, Sauber, Prost, Jordan
Ve vedení závodu odjel 265 kol a 1 285 kilometrů....

 

 
 

Přidejte na : Facebook delicious Delicious
 
Nenalezen žádný článek
4.7.2014 14:17 - palik8
Vyber si svuj avatar...
V roce 1992 byl jeho týmovým kolegou Ivan Capelli. Jean získal 18 bodů, zatímco Capelli jen 3. :-x
Hamilton zase blíž k získání titulu (Poznámky k Velké ceně Ruska)Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Ruska v Soči a výrazně se přiblížil k získání pátého titulu mistra světa. Pomohl mu příkaz týmu Mercedes, aby si Hamilton a Valtteri Bottas v polovině závodu vyměnili pozice. Hamilton teď vede před Sebastianem Vettelem o 50 bodů. K získání titulu mu stačí, když ve zbývajících závodech dojede do cíle jako druhý.
22:27, 09.12.
21:14, 25.11.
16:12, 25.11.
16:07, 24.11.
16:05, 23.11.
15:59, 23.11.
22:17, 11.11.
20:07, 11.11.
21:27, 10.11.
17:19, 10.11.
20:33, 09.11.
20:27, 09.11.
21:55, 28.10.
08:13, 28.10.
18:35, 27.10.
23:22, 26.10.
20:56, 26.10.
21:52, 21.10.
09:31, 21.10.
19:33, 20.10.
23:06, 19.10.
20:32, 19.10.
21:03, 18.10.
08:58, 07.10.
10:09, 06.10.
05:00, 06.10.
09:46, 05.10.
09:43, 05.10.
22:26, 01.10.
14:48, 30.09.
Lotus - launch Ferrari - launchJosef Král testuje F1 HRT v Abu Dhabi
Představení VJM02 VJM02 - první výjezdPrezentace McLarenu 2009
TF109 Ferrari F60GP Monaka - pátek