jméno: heslo: | Registrovat
  formule1.phorum.cz www.motormix.cz www.terlickyokruh.nolimit.cz www.maxpowerleague.cz www.gptours.cz
 
 
Lotus 63 (1969) - Chapmanova čtyřkolka
Lotus 63 (1969) - Chapmanova čtyřkolka

Přinášíme další zajímavý článek z historie F1 od našeho přispěvatele Jaroslava Neubauera. Tentokrát se vrátíme do konce 60. let minulého století.

Lotus 63 (1969)
Chapmanova čtyřkolka

Ve druhé polovině roku 1969 se ve Formuli 1 objevují vozy s pohonem všech čtyř kol. Jedním z těchto vozů byl i Lotus 63, jehož konstruktérem byl vedle Colina Chapmana i Maurice Phillippe. Přípravou a testováním byl pověřen John Miles. (Po zrušení projektu vozu s pohonem 4x4 se stal v roce 1970 druhým jezdcem Lotusu. Byl kritikem křehkosti Lotusu 72 a po smrtelné nehodě J.Rindta se ve zlém s týmem rozešel a ukončil závodní kariéru.)

Lotus 63 měl rozdělovací převodovku s diferenciálem systému Ferguson a motor Ford Cosworth DFV obrácený spojkou vpřed, avšak hřídele pro pohon obou náprav procházely vlevo od řidiče. Na první pohled bylo na voze nápadné posunutí sedadla jezdce vpřed, což bylo umožněno tím, že ovládací pedály ležely asi 200 mm před osou přední nápravy, pod níž musel jezdec podvléci nohy. Také motor byl posunut o 300 mm vpřed v porovnání s typem 49 B. Takto vzniklý posuv těžiště vpřed ovlivnil rozložení tíhy vozidla na obě nápravy. Dosáhlo se poměru 46% : 54%, což je např. poměr běžný u zatížených osobních automobilů klasické koncepce tehdejších let, u závodních vozů byl však neobvyklý. Proto měla také všechna kola stejný průměr 13 palců, lišila se jen šířkou, která byla vzadu 355 mm, vpředu 305 mm. Vůz jezdil s pneumatikami Firestone. Celkový převod byl na přední kola menší, takže se točila rychleji než více zatížená kola zadní.

K další významné změně došlo v zavěšení kol bez podélných tyčí k zachycení suvných sil, takže všechna kola vykyvovala na příčných lichoběžnících s rameny z plechových výlisků. Pozoruhodné bylo mohutné vodorovné žebrování odlitků z lehké slitiny, spojujících závěsná ramena každé polonápravy a sloužících současně k uložení hnacích hřídelů kol. Pětistupňová převodovka Hewland měla vlastní čerpadlo oleje vedeného přes chladič. U skříní rozvodovek byly umístěny brzdy Girling s kotouči o průměru 266 mm, s chladícími průtočnými kanálky. Z prostorových důvodů bylo také řídící ústrojí uspořádáno neobvykle, s řídícími tyčemi směřujícími vzad a odkloněnými od podélné osy vozidla asi o 30 stupňů.
Karosérie klínového tvaru byla ve střední části, snýtované z hliníkového plechu a profilů z lehkého kovu, samonosná. Na samonosný trup navazovaly vpředu a vzadu pomocné trubkové rámy, nesoucí závěsná ramena kol, rozvodovky a brzdy. Byly zakryty dalšími částmi karosérie, zhotovenými z plastických hmot. Po GP Nizozemí FIA vydala nový předpis pro přítlačná křídla a stanovila, že může být nejvýše 80 cm nad nejnižší částí podvozku a jeho šíře nepřesáhne 110 cm.
Vůz měl rozvor náprav 2480 mm, rozchod kol 1500 mm, celkovou délku 3860 mm, výšku 860 mm, světlou výšku 95 mm, objem palivových nádrží 180 až 200 litrů a váhu 590 kg.

Vůz Lotus 63 byl vyroben ve dvou exemplářích:

. Lotus 63/1 Lotus 63/2
Francie - J.Miles č.14
Anglie J.Bonnier č.18 J.Miles č.9
NSR - M.Andretti č.3
Gold Cup (nezap. závod) J.Rindt č.2 -
Itálie J.Miles č.6 -
Kanada - J.Miles č.3
USA - M.Andretti č.9
Mexiko - J.Miles č.9

Oba vozy byly fakticky stejné, lišily se však závod od závodu v důsledku tehdejších poznatků konstrukce.

GP Nizozemí, Zandvoort, 21 června 1969

Poprvé se zde představil veřejnosti Lotus 63, byť pouze v tréninku. Colin Chapman přivezl do Nizozemí dva Lotusy 49 B a dva Lotusy 63. Po tom, co J.Rindt odmítl do vozu s pohonem všech kol vůbec nasednout, Graham Hill s ním odjel několik zkušebních kol, ale měřené tréninky již absolvoval s Lotusem 49B. Na voze nebyla přítlačná křídla, po havárii J.Rindta ve Španělsku FIA s okamžitou platností křídla zakázala a až po GP Nizozemí nový předpis dovolil, ale zároveň omezil jejich použití.

GP Francie, Clermont-Ferrand, 6. července 1969  

Závodní premiéra Lotusu 63. Ze 13 účastníků zajel J.Miles až 12. čas, o 12,4 s horší než nejrychlejší J.Stewart. V závodě vůz ujel pouze 1 kolo, než se porouchalo čerpadlo.

GP Anglie, Silverstone, 19. července 1969 

Tento závod je zajímavý tím, že v něm startovaly čtyři vozy s pohonem všech kol. Vedle dvou Lotusů 63 J.Milese a J.Bonniera ještě J.P.Beltoise na Matře MS 84 a jediný start v mistrovství světa si zde odbyl McLaren M9A, za jehož volantem byl D.Bell. S Bonnierovým Lotusem se ve volném tréninku svezl i Graham Hill.

Ze 17 startujících obsadily čtyřpohonovky v tréninku poslední čtyři místa v pořadí 14. Miles (Lotus), 15. Bell (McLaren), 16. Bonnier (Lotus) a poslední Beltoise (Matra).

Ze jmenovaných vozů byl nejúspěšnější překvapivě Beltoise, který svou Matru dovedl do cíle na 9. místě se ztrátou 6 kol na vítězného J.Stewarta. Za ním, na 10. místě se ztrátou 9 kol dojel J.Miles na Lotusu. Pro Lotus 63 je toto nejlepší umístěním v závodě, započítávaném do mistrovství světa. Další dva vozy nedojely - druhý Lotus J.Bonniera vyřadil motor po 6 kolech a McLaren D.Bella ujel ještě o kolo méně, než musel vzdát s poškozeným závěsem kola.

GP Německa, Nürburgring, 3. srpna 1969 

Colin Chapman svěřil svůj Lotus 63 velice rychlému M. Andrettimu. Ze 14 účastníků zajel 12. čas se ztrátou 33,3 s na specialistu tohoto okruhu J.Ickxe. Tato ztráta se nebude jevit tak závratná, když si uvědomíme, že nejrychlejší kolo Ickxe mělo hodnotu přes 7 min a 42 s. V závodě ale Andretti havaroval hned v prvním kole.

International Gold Cup, Oulton Park, 16. srpna 1969

Tento závod, který se nezapočítával do mistrovství světa Formule 1, neměl dobrou účast - přihlášeno bylo jen pět vozů F1 (jeden nakonec nestartoval) a zbytek pole tvořily dva vozy F2 a sedm vozů F5000. Na Lotusu 63 startoval nejlepší jezdec týmu J.Rindt. Závodu kraloval J.Stewart, jeho technické problémy v závěru využil k vítězství J.Ickx na Brabhamu. Jako druhý dojel s více než minutovou ztrátou J.Rindt a vydobyl tak pro vůz F1 s pohonem 4x4 nejlepší umístění, byť za nevalné konkurence a v nezapočítávaném závodě (klasifikováno bylo jen 9 vozů)

GP Itálie, Monza, 7. září 1969 

Neslavná účast ve slavném závodě. J.Miles byl v kvalifikaci z 15 účastníků předposlední se ztrátou více jak pěti ssekund na nejrychlejšího J.Rindta na Lotusu 49B. V závodě se svezl pouze tři kola, než vypověděl službu motor..

GP Kanady, Mosport, 20. září 1969 

V posledních třech závodech šampionátu dostal Lotus 63 konkurenci dalšího vozu 4x4. Na dráhu se vrátila Matra MS 84, kterou řídil J.Servoz-Gavin. A nutno podotknout, že v tréninku v Kanadě si oba vozy vedly velmi dobře. Z 20 účastníků byl Miles na Lotusu na 11. místě se ztrátou 2,6 s na nejrychlejšího Ickxe a Matra startovala jako 15.

Zatímco J.Miles se potýkal s poruchou převodovky, která ho vyřadila ve 40. kole (z 90), J.Servoz-Gavin vyjel nejlepší výsledek vozu 4x4 v mistrovství světa F1. Dojel 6. se ztrátou šesti kol a získal tak jediný bod pro vůz s tímto pohonem v historii F1.

GP USA, Watkins Glen, 5. října 1969 

Do závodu v USA nasadil C.Chapman domácího borce M.Andrettiho. Z 18 účastníků byl v tréninku 13. se ztrátou 2,90 s na nejrychlejšího J.Rindta. J.Servoz-Gavin na Matře zajel čas o 3,51 s horší než Rindt, což stačilo na 15. pozici. V závodě, v němž J.Rindt získal stylem start-cíl své první vítězství v kariéře, se Andrettimu nedařilo. S poškozeným závěsem kola zůstal stát již po třetím okruhu. Matra dojela do cíle jako sedmá, ale se ztrátou 16 kol nebyla klasifikována.

GP Mexika, Hermanos Rodriguez, 19. října 1969 

Na startu posledního závodu sezóny se naposledy objevuje J.Miles za volantem Lotusu 63. V kvalifikaci si ze 17 účastníků vyjíždí 11. pozici se ztrátou 4.86 s na nejrychlejšího J.Brabhama. J.Servoz-Gavin na Matře startuje až 14. V závodě se však opakuje scénář z předchozích závodů - zatímco Matra dojíždí do cíle na 8. místě se ztrátou dvou kol, vyřazuje J.Milese porucha čerpadla již ve 3. kole.
Poslední závod roku 1969 byl i posledním závodem vozu s pohonem všech kol. Ten má nespornou výhodu v lepších jízdních vlastnostech v zatáčkách a lepším využití síly motoru. To je však vykoupeno složitým mezinápravovým diferenciálem (zajišťuje, aby se kola neprotáčela) a rizikem větší poruchovosti, nehledě ke ztrátám výkonu v hnacím ústrojí a vyšší váze vozu. Při tehdejších možnostech konstrukce a materiálu tyto nevýhody nebylo možno odstranit, a tak se vozy s tímto pohonem na závodní dráze v následujících letech již neobjevily.

 

Přidejte na : Facebook delicious Delicious
 
Nenalezen žádný článek
Nenalezen žádný komentář.
Hamilton vyhrál, Vettel měl penalizaci (Poznámky k Velké ceně Francie)Lewis Hamilton získal při nedělní Velké ceně Francie své třetí letošní vítězství. Znovu se dostal do čela šampionátu. Sebastian Vettel, jeho soupeř v boji o titul, skončil až na páté pozici po srážce a penalizaci.
22:03, 24.06.
17:44, 24.06.
18:13, 23.06.
15:32, 23.06.
21:07, 22.06.
21:03, 22.06.
23:21, 20.06.
23:05, 19.06.
23:23, 10.06.
21:50, 10.06.
21:39, 09.06.
18:30, 09.06.
21:58, 08.06.
21:54, 08.06.
23:13, 27.05.
17:17, 27.05.
16:45, 26.05.
20:42, 24.05.
20:39, 24.05.
22:44, 23.05.
21:33, 23.05.
22:24, 13.05.
16:53, 13.05.
22:16, 12.05.
16:40, 12.05.
13:12, 12.05.
22:47, 11.05.
20:39, 11.05.
12:44, 11.05.
22:58, 10.05.
Lotus - launch Ferrari - launchJosef Král testuje F1 HRT v Abu Dhabi
Představení VJM02 VJM02 - první výjezdPrezentace McLarenu 2009
TF109 Ferrari F60GP Monaka - pátek