jméno: heslo: | Registrovat
  formule1.phorum.cz www.motormix.cz www.terlickyokruh.nolimit.cz www.maxpowerleague.cz www.gptours.cz
 
 
Juan Pablo Montoya slaví 40!
 
Historie - Martin Lučný - 20.9.2015

 
Juan Pablo Montoya slaví 40! Juan Pablo Montoya slaví 40!

Jižní Ameriku většinou zastupovali jezdci z Argentiny nebo Brazílie. Jiné země z tohoto kontinentu do Formule 1 vysílaly spíše neuspěšné piloty. Vše změnil Kolumbijec Juan Pablo Montoya.

Juan Pablo Montoya Roldán se narodil 20. září 1975 v Bogotě. Jeho otec Pablo, byl povoláním architekt, ale také velký nadšenec motorsportu a malého Juana od začátku podporoval. Jako každý, i on si musel projít motokárami. V sedmnácti letech už závodí v kolumbijském šampionátu formule Renault, kde vyhrál čtyři závody a pět pole-position. Ve stejném roce absolvoval závodní školu US Skip Barber, kde patřil k nejlepším žákům. V roce 1993 absolvuje šampionát Swift GT, kde vyhrál sedm z osmi závodů a tím ovládl celý šampionát. V roce 1994 Montoya závodí ve třech různých šampionátech. V motokárách do 125 ccm vyhrává titul, taktéž ve formuli N (mexický šampionát) nenachází přemožitele. V šampionátu Barber Saab Pro Series (Formule 2000 s přeplňovaným šestnáctiválcem od Saabu), končí celkově třetí. I přes obrovské vytížení v tomto roce, stihl Juan vystudovat Colegi San Tarsicio.

Pro další tři roky přestoupil do Evropy. V roce 1995 skončil celkově třetí v britské formuli Vauxhall, o rok později v britské formuli 3 končí celkově pátý, když dva závody dokázal vyhrát. Jeho výkony nezůstaly nepovšimnuty a v roce 1997 vstoupil do Formule 3000 v týmu RSM Marko. Z deseti podniků vyhrává Montoya tři (tři pole-position) a jen o 1,5 bodu mu uniká titul.

O talentovaného jezdce projeví zájem Williams. Frank jej spolu s dalšími dvěma jezdci pozval na testování do Jerezu. Juan je ze všech nejrychlejší a dostává smlouvu na post testmana pro rok 1998. Mimo testování v sezoně 1998 znovu bojoval o titul v F3000. Tentokrát nenechal nikoho na pochybách, i když s druhým mužem šampionátu Nickem Heidfeldem musel svádět urputné bitvy. Montoya však čtyřmi vítězstvími, sedmi pole pole-position a devíti stupni vítězů jasně ukázal, kdo bude v tomto roce šampionem. Vše nasvědčovalo, že Montoya má cestu do F1 otevřenou.

Jenže Williams měl v roce 1998 mizernou sezonu, podpořenou tím, že poprvé po deseti letech odešel ze sezony bez vítězství. Nepomáhaly ani motory divize Mécachrome, což byly jen upgradované jednotky Renaultu dva roky staré. Williams chtěl (nebo spíše doufal, že získá) investory ze zámoří, aby mohl týmu zajistit dodávky lepšího motoru. Proto udělal nevšední nabídku Chipovi Ganassimu na výměnu. Williams vymění Montoyu, čerstvého šampiona F3000, za dvojnásobného šampiona CART Alexe Zanardiho. Ganassi souhlasil. A tak se Juan Pablo Montoya roku 1999 představil v sérii CART, v tehdy nejsledovanější formulové sérii v USA.

Montoya do série vletěl jako velká voda. Do posledního závodu bojoval s Dario Franchittim o titul. Díky vítězství v posledním závodě měl stejně bodů jako Franchitti, ale sedm vítězství zajistilo Kolumbijci první velký triumf. Z titulu však velkou radost neměl, poslední závod poznamenala tragická havárie Grega Moora, a při rozhovorech s novináři nedokázal Juan zadržet slzy. Kromě rozhovorů ohledně titulu a úspěchu, kterým napodobil Nigela Mansella před šesti lety (první rok v CART a hned titul), musel odpovídat i na kritiku některých pilotů a i šéfů stájí. Nejhlasitějším byl Mario Andretti, kterému se nepozdával agresívní styl a předjížděcí manévry.

Po sezoně se Montoyovi ozval Williams, kde byl smluvně vázán. Tým z Grove chtěl, aby Kolumbijec závodil už v sezoně 2000, ale on odmítl a zůstal ještě rok v USA. Ganassi však vyměnil osvědčené šasi Reynard s motory Honda, za šasi Lola s motory Toyota. Kombinace to nebyla špatná, ale motory nebyly ještě spolehlivé. Navíc vozu seděly spíše vysokorychlostní ovály než městské tratě, kterých byla většina. Montoya nedokončil 40 procent závodů sezony. Přesto se Juan jednoho obrovského úspěchu dočkal. Ganassi nastoupil v rámci šampionátu IRL (konkureční série CART) do závodu 500 mil v Indianapolisu s šasi G-Force (motor Oldsmobile vyladěný firmou Comptech). Dvojnásobný vítěz Al Unser Jr. veřejně varoval Montoyu, že pokud nováček nemá před toutu tratí respekt „umí tvrdě kousnout". Montoya odvětil, že okruh má jen čtyři stejné zatáčky, a proto vyžaduje méně pozornosti než okruhy v sérii CART.

Kolumbijec prakticky celý závod opanoval, vedl 197 kol z 200 a podle jeho slov šlo o jedno z nejjednoduššcích vítězství. I přes některé hlasy, které kritizovaly Montoyovo chování na trati, byl jeho výkon považován za úchvatný. Vždyť byl teprve druhým pilotem, který při debutu na staré cihelně dokázal hned vyhrát. Naposled se to povedlo Grahamu Hiillovi v roce 1966. A aby se o Montoyovi jen tak nepřestalo mluvit, příští týden vyhrál v sérii CART závod v Milwaukee a stal se prvním jezdcem, který vyhrál s motorem Toyota.

Během závodního víkendu v Indianapolisu bylo oznámil tým Williams, že se Juan Pablo Montoya stává závodním pilotem a spolu s Ralfem Schumacherem budou bojovat v sezoně 2001.

Debut v F1 se Montoyovi příliš nepovedl. Vyjel si až jedenáctou startovní příčku. V závodě se sice prokousal na pátou pozici, ale záhy mu vypověděl službu motor. V Sepangu ho po třech kolech spláchl déšť. Zato v Interlagosu dal o sobě vědět. Po zajetí Safety Caru si druhý Montoya tvrdě vyšlápnul na velikána Michaela Schumachera. Kolumbijec bez respektu tvrdě zaútočil a i takové eso, jakým byl Schumacher, muselo chtě nechtě ze souboje vycouvat. Montoya jel navíc na jednozastávkový pit stop a zdálo se, že si jede pro vítězství. Bohužel ještě před polovinou závodu ho nesmyslně torpédoval o kolo zpět jedoucí Jos Verstappen. I přes tento nešťastný výpadek byl za hrdinu, neboť tvrdost, s jakou si počínal v souboji se Schumacherem, nebyla dlouho k vidění. S odstupem času však můžeme konstatovat, že jen úhybný Schumacherův manévr zabránil kolizi. Bylo to první setkání těchto pilotů a brzy se na tratích začalo jiskřit.

Po poruše v Imole, se konečně ukázal na pódiu, když dojel druhý ve GP Španělska. V Rakousku se Montoya se Schumacherem opět utkali v tvrdém souboji. Před zatáčkou Remus visel Němec na Montoyovi a pokusil se jej předjet zvnějšku. Kolumbijec však brzdil pozdě a zatáčku přebrzdil. Schumacher, aby zabránil kontaktu, srovnal kola a vjel do štěrku, kde skončil i Montoya. Oba v závodě pokračovali, Montoya však nakonec pro poruchu odpadl. Němec dojel druhý a v cíli si stěžoval, že jediné, co Montoya svým manévrem sledoval, bylo to, aby jej vytlačil do štěrku.

V GP Monaka havaroval poté, co se snažil tlačit na svého týmového kolegu, v Kanadě ostatním nestačil a při snaze ubránit svou pozici tvrdě havaroval. V GP Evropy konečně prolomil smůlu a zopakoval druhé místo, v GP Německa si vyjel první pole-position kariéry, v závodě samém však nedojel pro poruchu motoru. Ve Spa opět startoval jako první, ani tady však cíl nespatřil. Až v GP Itálie se to podařilo. Juan vyhrál kvalifikaci a v závodě si celkem bez problémů dojel pro první vítězství své kariéry. Sezonu uzavřel druhým místem v Suzuce. Celkově skončil šestý s 31 body. Sezona 2002 byla Juanovou nejpovedenější. Jen škoda, že to byla sezona i týmu Ferrari a pilotů Schumachera a Barichella, kteří si na tratích dělali, co chtěli. I přesto, že Juan nevyhrál ani jednu GP (narozdíl např. od Davida Coultharda), byl nejlepším ze zbytku světa a jediným, kdo držel krok s rudými vozy z Maranella. 7 pole-position a 7 pódií o tom svědčí. Bohužel závodní rychlost vozu FW24 nebyla taková, aby stačil výše zmiňovaným pilotům. Vůz stačil rychlostně jen v kvalifikaci a Juan dodnes drží rekord na Monze, který zajel právě roku 2002. Celkově skončil třetí s padesáti body. I v roce 2003 patřil Montoya ke špičce. Pomáhal mu i vůz FW25, který byl designován pro jeho styl jízdy, tj. co nejméně přetáčivosti. Tentokrát však k Ferrari přibyl i McLaren s talentovaným Kimi Räikkönenem.

Přes vylepšený vůz se Montoyovi příliš nedařilo (nepomohla ani nevalná spolehlivost motoru BMW), z prvních pěti Grand Prix získal jen patnáct bodů, v Rakousku mu navíc selhala technika. Ztráta na špičku byla velká, snížit se mu ji podařilo vítěztsvím v Monaku. V Kanadě došlo k prvním konfliktu mezi ním a jeho kolegou Ralfem Schumacherem. Němec dostal od týmu příkaz pustit Montoyu před sebe na druhé místo, Němec však neuposlechl. Horší to bylo v GP Francie, kdy Ralf vedl a opět neusposlechl a nepustil před sebe Kolumbijce, který musel pro zisk titulu sbírat maximum bodů. Rozzuřený Montoya si po závodě nebral servítky a situaci muselo uklidňovat dokonce BMW, neboť Montoya chtěl okamžitě skončit. I přes uklidnění si už Kolumbijec vyjednal smlouvu s McLarenem pro rok 2005.

V GP Velké Británie poznamenané běžcem na závodní trati dojel Montoya druhý, po vítězství v GP Německa se vrátil do boje o titul mistra světa. V boji se udržel i přes změnu pravidel o pneumatikách (michelinky byl při zahřátí širší, než by měly být, a firma proto musela během letní přestávky změnit design pneumatik) až do nešťastné GP USA na Indianapolisu. Zde Montoya možná zbytečně tvrdě atakoval Barichella, došlo ke kontaktu, Brazilcův vůz se přetočil, Montoya z místa incidentu odjel bez poškození. Bohužel pro něj však jako viníka kolize označili komisaři právě jeho a místo boje o vítězství s Räikkönenem ho čekala penalizace stop and go. Kolumbijec nakonec dojel až šestý a zisk titulu by se rovnal zázraku. Ten se nestal, v Japonsku navíc pro poruchu odpadl, a tak skončil opět třetí s 82 body.

Nejlepší léta v F1 pro Juana právě skončila... Vůz FW26 nebyl povedenou konstrukcí. Sice zaujal zajímavě tvarovaným nosem a křídlem (vozu se říkalo šavlozubý tygr a bylo to označení velmi příznačné), ale vůz na konkurenci ztrácel více než v předchozích letech. Navíc Montoyovi vůz neseděl tak jako R. Schumacherovi. Ani přepracování nosu během sezony nepomohlo. Možná tomu nahrálo i to, že Montoya netestoval tolik jako dřív a některé díly dostával jen jeho kolega. Williams si tak možná kryl data a novinky, které by mohl Kolumbijec přinést k McLarenu. Později však sám Montoya řekl, že testoval jako vždycky a oba vozy byly stejné, jen mu prostě nesedl vůz. Celkově si vyjel jen tři pódia, a s týmem se stylově rozloučil v GP Brazílie vítězstvím. Po závodě se dojatý rozloučil s Frankem Williamsem. Vše zlé ze sezony 2003 bylo zapomenuto.

S McLarenem si Juan mnoho nepomohl, tým hrál jen na jednoho hráče a tím byl Kimi Räikkönen. Navíc se cítil v autě nesvůj, později o tom hovořil slovy: „Volant jako by nebyl připojen ke zbytku autu, to činilo chování vozu nepředvídatelným." Navíc ho trápila obrovská přetáčiviost, ještě větší než u Williamsu. Ještě než však mohl začít s nastavováním auta pro svůj jezdecký styl, došlo k zajímavé příhodě. Montoya si zlomil ruku, údajně při tenisu, až později vyšlo najevo že havaroval na motokrosové motorce. Ron Dennis z toho nebyl dvakrát nadšený, neboť Kolumbijec musel vynechat dva závody. Montoya si během sezony vůz nakonec dokázal upravit podle svého jezdeckého stylu a některá jeho nastavení používal i jeho finský kolega. Ten sváděl urputnou bitvu s Fernandem Alonsem, zatímco Montoya se mu snažil krýt záda a „krást" body Renaultům.

Dost často se však stával obětí o kolo zpět předjížděných pilotů, někdy byla vina na jejich straně, někdy na Montoyovi (hlavně Spa). Jednu z větších chyb Juan předvedl v Kanadě, kde nerespektoval červené světlo v pit lane a byl diskvalifikován, ačkoli měl závod rozjetý výborně. Montoyova výhra ve Velké Británie však napověděla, že jeho forma je zpátky. Potvrdil to stíhací jízdou z dvacátého místa až na druhé v GP Německa, třetím místem Turecku, pole position a vítězstvím na Monze. Ve Spa se vše pokazilo. Kolumbijec držel druhé místo za Räikkönenem a na zádech s vého rivala v bitvě o titul Fernanda Alonsa. Bohužel Montoya před šikanou Bus Stop chybně předjížděl o kolo zpět jedoucího Antonia Pizzoniu, ten se neobratnému Kolumbijci neměl šanci vyhnout a bylo po doublu McLarenu. I po šancích na titul pro Räikkönena. Matematická šance sice ještě byla, ale ta v GP Brazílie vzala za své, když Fernando Alonso dojel na třetím místě za vítězným Montoyou a druhým Räikkönenem. Pro Juana to bylo sedmé a poslední vítězství v F1. V roce 2006 sice s McLarenem pokračoval, ale... McLaren čekala stagnace, vůz se příliš nepovedl a sám Montoya jako by ztratil motivaci. Navíc se během sezony začaly šířit zvěsti, že do McLarenu přijde Fernando Alonso. To na klidu Montoyovi nepřidalo.

Co v této sezoně krom neslavného konce Kolumbijcovi kariéry stojí za zmínku? Snad jen třetí místo z Imoly, kde startoval sedmý po problémech s vozem v kvalifikaci. Za zmínku stojí i druhé místo z Monaka, ke kterému ale přišel až po odpadnutí Webbera a Räikkönena. V Kanadě se blýskl skvělým předjížděcím manévrem na Michaela Schumachera, bohužel o kolo později se rozpleskl o zeď. V GP USA kolidoval hned po startu se svým stájovým kolegou. Ač se to zdá být neuvěřitelné, podle všeho šlo o úmyslnou kolizi. Fin později řekl, že mu Montoya naznačil, jestlipak ví, proč do něj narazil. Ať to bylo jak to bylo, tímhle extempore se Kolumbijec s F1 rozloučil. Ještě před GP USA oznámil, že od příštího roku bude závodit v USA, tentokrát v sérii NASCAR. Havárie s Räikkönenem měla podle všeho proces urychlit, aby mohl Montoya závodit ještě v roce 2006. Dennis ho totiž odmítal pustit, Kolumbijec si tedy o dřívější propuštění řekl takhle.

Juan Pablo Montoya si tedy z poslední sezony F1 odnesl 26 bodů a osmé místo. Montoya v USA opravdu ještě stihl v roce 2006 odjet závod v NASCAR. Nejdřív stihl odjet dva závody v nižších sériích. 6. října dojel v závodě ARCA třetí, za tři týdny jel v Busch Series (druhá liga NASCAR). 19. listopadu poprvé nastoupil do závodu NASCAR, neuvedl se nijak slavně, v 251 kole havaroval a jeho černý Ford 400 skončil v plamenech. V dalších sezonách to není také žádná sláva, získává několik dílčích úspěchů (výhra v Sonomě roku 2007 a ve Watkins Glenu v roce 2010), dvakrát vyhrává 24H v Daytoně v sérii Grand Am. V roce 2007 získává titul nováček roku ve Sprint Cupu. V roce 2009 získává bonusové body za nějvětší počet kol vedení závodu a dostává se do Chase Cupu, kde končí celkově osmý. Jediné místo, kde se mu daří pravidelně, je čtyřiadvacetihodinovka v Daytoně. Jako jediný jezdec seriálu NASCAR vyhrál tento podnik třikrát. Naposledy zde vyhrál v roce 2013. V roce 2014 se vrátil do série IndyCar. Zde už to byla jiná káva. Montoya vyhrál v Poconu (kde stanovil rychlostní rekord, průměrná rychlost na kolo 202,402 mph/h) a letos mu jen o kousek unikl titul, který nezískal jen díky hloupým dvojitým bodům...

Někdo o něm mluví jako o promarněném talentu, ale těžko mohl udělat něco jinak. V době, kdy se do F1 dostal, začala éra týmu Ferrari. To spolu s Michaelem Schumacherem nebylo k poražení. Williams později slábl a přestup k McLarenu byl jediným řešením, bohužel začal kralovat Renault. A i kdyby sezonu 2006 dokončil, těžko by mohl pomýšlet na titul spolu s Alonsem v týmu. Navíc se už na výsluní cpal Lewis Hamilton. Montoya později sám přiznal, že byl frustrován prostředím Formule 1, tím, jak fungují týmy i FIA. A není se mu co divit.

Co říci na závěr? Snad jen to že Juan Pablo Montoya jako jediný pilot v historii vyhrál na první pokus šampionát CART, Indianapolis 500, závod v Long Beach, 24H v Daytoně a GP Itálie v Monze. Je také jediný z aktivních jezdců, kteří mohou získat tzv. Triple Crown. Aby tenhle primát získal, musel by vyhrát ještě 24H Le Mans (vítězství z Monaka v F1 a Indinapolis 500 už má). Co myslíte, zvládne to?

Juan Pablo Montoya Roldán v číslech:

Narozen 21. září 1975 v Bogotě (Kolumbie)
Absolvoval 94 Gran Prix (1x nestartoval)
První závod: 4. března 2001, GP Austrálie (nedojel)
První vítězství: 16. srpna 2001, GP Itálie
Největší úspěchy: 3. místo v šampionátu F1 2002 a 2003, šampion série CART 1999
Celkem vítězství: 7
Celkem pole-position: 13
Celkem nejrychlejších kol: 12
Počet umístění na pódiu: 30
Získané body: 307
Týmy: Williams, McLaren
Ve vedení závodu odjel 605 kol a 2 966 kilometrů...

 
 

Přidejte na : Facebook delicious Delicious
 
Nenalezen žádný článek
27.9.2015 23:4 - rama
rama
SAduska ještě žije? :-)
Hamilton získal 6. vítězství v Maďarsku (Poznámky k Velké ceně Maďarska)Lewis Hamilton zvítězil už pošesté ve Velké ceně Maďarska a zvýšil svůj náskok v čele šampionátu. Před Sebastianem Vettelem vede před letní přestávkou o 24 bodů. Chybná strategie připravila pilota Ferrari o šanci na vítězství.
23:20, 29.07.
16:53, 29.07.
16:42, 28.07.
13:24, 28.07.
17:15, 27.07.
12:40, 27.07.
21:58, 22.07.
16:47, 22.07.
22:49, 21.07.
16:57, 21.07.
16:15, 21.07.
22:00, 20.07.
16:38, 20.07.
13:06, 20.07.
22:11, 19.07.
21:09, 18.07.
21:37, 13.07.
17:06, 08.07.
16:39, 07.07.
13:32, 07.07.
17:03, 06.07.
14:13, 06.07.
22:40, 04.07.
22:25, 02.07.
16:45, 01.07.
16:42, 30.06.
13:39, 30.06.
20:30, 29.06.
16:02, 29.06.
20:50, 28.06.
Lotus - launch Ferrari - launchJosef Král testuje F1 HRT v Abu Dhabi
Představení VJM02 VJM02 - první výjezdPrezentace McLarenu 2009
TF109 Ferrari F60GP Monaka - pátek